Profese, kterých si moc nevážíme

profese
Profese, kterých si moc nevážíme

Zatímco některá povolání vnímáme jako přínosná a prestižní nebo oceňujeme jejich nezbytnost, dalších si nevážíme, i když přímo ovlivňují kvalitu našeho života nebo dokonce naši bezpečnost. Mezi podceňované profese patří zejména ty, v níž si lidé moc nevydělají nebo k jejich vykonávání nepotřebují nějakou zvláštní kvalifikaci. Ale i zde zdání někdy klame.

Žebříček nejméně prestižních povolání

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR periodicky sestavuje na základě dotazování obyvatel žebříček povolání podle prestiže. Na spodních příčkách se opakovaně objevují profese jako uklízeč/uklízečka, prodavač/prodavačka, pracovník v zemědělství, stavební dělník a další dělnické profese.

Obecně lze říci, že jsou podceňovány zpravidla ty pozice, které nevyžadují vzdělání, jsou hůře placené a často je zastávají zahraniční pracovníci. Existují ale i výjimky z tohoto pravidla – mizivá je také oblíbenost poslanců, ministrů nebo duchovních.

Nevážíme si úklidu

Čisté a hygienické pracovní prostředí lidé považují většinou za nezbytnost a nyní si kvality úklidových prací všímají kvůli pandemii více než dříve, ale pracovníků, kteří jej zajišťují, si stále moc neváží. Může za to rozšířený názor, že uklízet umí každý. Tato práce má ovšem svá specifika a pevně daná pravidla, která se zvláště při úklidech nemocnic, kanceláří, úřadů, škol či obchodů musí pečlivě dodržovat.

„Na kvalitě práce úklidových pracovníků závisí nejen kvalita prostředí, v němž trávíme mnoho času, ale i jeho zdravotní nezávadnost. Chceme proto upozornit na tyto často neviditelné zaměstnance, kteří v době, kdy nejsme na pracovišti, zajišťují, abychom se tam my cítili příjemně a bezpečně, protože jen uklizené prostředí může být hygienické, bez ohledu na množství dezinfekčních prostředků. Jedná se o tvrdě pracující kolegy, kteří svoji práci často vykonávají mimo běžnou pracovní dobu, o večerech, nocích a víkendech. Do České republiky jsme proto přivedli novou tradici speciálního poděkování úklidovým pracovníkům v podobě iniciativy Thank Your Cleaner Day, která letos proběhne 19. října. Tato událost má stále větší dosah, počet zúčastněných zemí se rozrostl z 30 na 50, mezi nimi je nyní i ČR,“ říká Karolina Jochmanová ze společnosti Kärcher.

Podceňovaná pozice zatížená fámami

Mezi podceňované patří i práce bezpečnostních pracovníků a ostrahy. Pověst této profese negativně ovlivňuje řada mýtů. Většině lidí si vybaví příběhy o agresivním chování ostrahy v nákupních centrech, případně si představí pána v důchodovém věku za okýnkem vrátnice, který by měl zabránit vyloupení objektu. I když si nemyslíme, že trpíme předsudky, ostrahu si nejspíš představíme jako muže v černé uniformě, který obchází skladové, komerční nebo tovární objekty.

„Úloha ostrahy nespočívá pouze v dozoru, klade velké požadavky na psychickou a fyzickou odolnost. Bezpečnostní pracovníci musejí stále častěji zklidňovat agresivní jednání lidí nebo řešit konflikty vyvolávané skupinkami mladistvých, například v obchodních centrech a dalších komerčních a veřejných prostorech. Je na nich zasáhnout jako první a asertivně zklidnit útočníka nebo jej do příjezdu policie zpacifikovat tak, aby neohrožoval ostatní přítomné. Přitom musejí dodržet striktní pravidla, jimiž se musejí v kontaktu s často útočně naladěnými jedinci řídit. Přesto si lidé jejich práce příliš neváží,“ popisuje situaci Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group.

Zaměstnání, jejichž prestiž roste

Výrazný posun ve vnímání významu řady profesí jsme zaznamenali v posledních dvou letech. Na vrcholné příčky vystoupala důležitost práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, jichž si ale lidé vážili již dříve. Stoupla i prestiž dalších profesí, u nichž jsme si připomněli, nakolik jsou důležití pro náš běžný život – prodavaček, řidičů v hromadné dopravě, doručovatelů, energetiků a vodohospodářů. V posledních letech jsme také svědky toho, že si více vážíme těch, kteří umějí své řemeslo a živí se rukama.