Není tajemstvím, že prostoročas – známý trojrozměrný svět a čas - kolem nás, tvořený ze shluků galaxií, galaxií, hvězd (sluncí), planet, asteroidů, kamenů, hvězdného prachu a dalších těles - se skládá z molekul, ty se skládají z atomů složených z jader a jejich obalů, tvořených elektrony.
Jádra jsou tvořena neutrony a protony. A právě množství protonů (to jest protonové číslo) nám určuje vlastnosti daného atomu - daného prvku. Není to však velikostní meta poslední. Tyto částice se dále skládají z elementárních částic – tedy z kvarků, leptonů a potažmo bosonů. A kdo ví, co je ještě dál. Jsou to mikrosystémy a o jejich dalším složení můžeme dnes jen polemizovat, stejně kterak o vesmíru za tím naším. Vždyť dříve lidé, už podle jména átomos - atom (z řeckého ἄτομος, to jest átomos – nedělitelný) považovali atom, to jest nejmenší částici běžné hmoty, za částici, kterou dále nelze dělit (chemickými prostředky ne, ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce).
Periodickou soustavu prvků v podstatě objevil r. 1864 Angličan chemik John Newlands (1838 – 1898), avšak jeho "zákon oktáv" mu přinesl pouze výsměch okolí, (srovnej Lamarckův objev evoluce před Darwinem). Periodický zákon, který prezentoval 6. března 1869 (tedy až o 5 let později) Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 -1907), vychází z pravidelně se opakujících vlastností prvků. Hlavní myšlenka zákonu zní: Vlastnosti prvků jsouť periodickou funkcí jejich protonových čísel (el. valenčních vrstev), tzn. u prvků seřazených dle protonového čísla/valenčních vrstev elektronů, za sebou, se pravidelně opakují podobné vlastnosti.
Prvky v Periodické soustavě prvků jsou pojmenovány latinsky a mají zkratky ze dvou svých písmen, některé prvky, které byly pojmenovány mezi prvními, mají jen jednopísmennou zkratku. Avšak jsou zde i návrhy zkratek ze dvou písmen pro všechny prvky (viz tabulka), což je i velmi logické. Přesto se u některých prvků uvádí stále jen jedno písmeno. Prvky s protonový číslem 112 a větším mají zkratku ze třech písmen, respektive z Uu_ a třetího písmena. Tyto prvky jsou velice nestabilní a po jejich vytvoření se rychle rozpadají. V tabulkách Periodické soustavě prvků i elementárních částic jsou uvedeny i další zjištěné informace o prvcích a elementech.
Elementární částice vědci též vpracovali do několika tabulek. Z nichž nejpochopitelnější a nejpřehlednější je tabulka Standardní model elementárních částic. Zde však byla k označování použita dnes kosmopolitní angličtina. Leptony jsou značeny latinskými písmeny anglických názvů: u (Up – vrchní), d (Down – dolní), c (Charm – šarm), s (Strange – odtažitý), t (Top – vrchol), b (Bottom – úpatí). Kvarky řeckými písmeny: ε – elektron (e), μ – muon, τ – tau(on), ke každému se pojí neutrino – uvedeno v tabulce níže kterak: ѵ. Vším tím procházejí 3 sloupce - generace hmoty (fermiony): I, II a III. Bosony (též interakce předešlých částic) se značí též písmeny a to takovými, aby se daly lépe řadit a korespondovaly se systémy (viz tabulka). Kdo ví, jaké objevy nás dále čekají. Na počest 150. letého výročí periodického zákona OSN prohlásila rok 2019 za Mezinárodní rok periodické tabulky prvků.
