Call Us Today! 1.555.555.555|info@yourdomain.com

Migranti trpí! Ve Francii jsou špinaví a mají hlad, píše známý server. A nejen tam. V Unii řeší, kam je dají. A přišli s šokujícím nápadem, už to je v běhu

Autor článku: |2020-07-07T09:03:20+01:007. 7. 2020|Svět, zzz_Titulní zpráva|

Problém s migranty během koronavirové krize i otázka financování následků pandemie v Evropě. Takové otázky se řešily na serveru Euractiv.com. „V době, kdy vlády v celé Evropě začaly přemýšlet o propuštění lidí z vazeb, aby se zbavily těchto oblastí, kde jsou lidé uvězněni společně, a proto jsou více ohroženi, Bosna dělá pravý opak,“ zkritizovala vládnu Bosny Jelena Sesarová, pracovnice Amnesty International. Úřady v zemi prý neudělaly nic, aby se vypořádaly s krizí v zemi. Eurokomisařka přemýšlí o přesunutí migrantů na hotely. A jak se bude koronavirová krize financovat? Francie má nápad.

Server EURACTIV.cz informující o dění v Evropě přišel s článkem o tom, jak pandemie koronaviru zasáhla migranty v Evropě. Ve Francii prý stovky migrantů žijí venku bez řádné hygieny a nemají prý dostatek potravin. Tvrdí to charitativní organizace Refugee Info Bus (Uprchlický informační autobus). Pomocníci, kteří vařili migrantům teplá jídla v severní Francii, byli totiž nuceni kvůli pandemii koronaviru ukončit svoji činnost. Prý 1 600 lidí musí spát v blátivých provizorních táborech okolo Calais.

Celý článek ZDE

Ačkoliv v zemi je přikázán zákaz vycházení či povinné sociální distancování, tak toho migranti nejsou schopni. Ti totiž v současné době nejsou schopni vytisknout formulář, které je nutné mít s sebou, když člověk ve Francii opustí svůj domov. Takové formuláře je třeba mít například ke vstupu do obchodu. Jelikož tedy pomocníci z charitativních organizací musí být doma, tak potravinové balíčky mají poskytovat místní orgány, takové základní potravinové balíčky obsahují kousek chleba, sýr a máslo.

Dle EURACTIVU se to však netýká čistě jenom Francie. Pro autority po celé Evropě prý bude výzvou zajistit v současné době migrantům základní potřeby tak, aby se udržel koronavirus na uzdě. Například v Řecku v neděli pátého dubna byla na migrační tábor uvalena karanténa potom, co třiapadesátiletý Afghánec byl otestován pozitivně na covid-19, šlo již o druhý případ v Řecku. Místní úřady uzavřely tábor na ostrově Lesbos, kde je ubytovaných osmnáct tisíc migrantů.

V Bosně byly přesunuty tisíce migrantů a žadatelů o azyl do dočasného tábora u vesnice Lipa, 25 kilometrů od chorvatských hranic. Úřady souhlasily s tím, aby nový tábor jménem vlády řídila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Dánská rada pro uprchlíky. Odhaduje se, že 3 000 z těch, kteří se snaží proniknout do EU přes Chorvatsko, leží v opuštěných budovách nebo spí venku v regionu, zatímco dalších 4 100 je ubytováno v zařízeních spravovaných IOM.

„IOM se snaží co nejlépe vytvořit důstojné podmínky a zajistit přiměřený přístup ke zdravotním a dalším podpůrným službám. Zařízení však zůstávají přeplněná a nevhodná k dlouhodobému pobytu,“ uvedla Jelena Sesarová, pracovnice Amnesty International.

Migranti a uprchlíci, kteří se nedostali do oficiálních zařízení během zimy, se nemohou efektivně izolovat a nemohou se dostat do zdravotních zařízení, která jsou pro běžné občany. „Bosenské státní orgány za poslední dva roky neudělaly téměř nic, aby se vypořádaly s migrační krizí v zemi, a prakticky opustily kanton Una-Sana, aby se vypořádaly s tokem uprchlíků,“ sdělila Sesarová pro EURACTIV. Bosenské orgány se již dříve dostaly pod silnou kritiku kvůli táboru Vucjak, který byl postavený na bývalé skládce poblíž chorvatských hranic v oblasti s nášlapnými minami z války v 90. letech, kde migranti žili bez vytápění, tekoucí vody nebo záchodů. Loni v prosinci úřady rozložily tábor Vucjak a přemístily stovky lidí, kteří v místě bydleli, do nového tábora poblíž Sarajeva.

Úřady obstarávají 40 stanů, z nichž každý je schopen pojmout až 50 lidí. „Takové stany se už používají v jiných táborech.“ Prý však neposkytují mnoho soukromí a údajně to není místo pro izolaci nebo pro sociální distancování, které je nezbytné k omezení šíření viru,“ varovala Sesar.

Dalším problémem je prý bezpečná přeprava tisíců uprchlíků na nové místo při zachování distančních opatření k zabránění infekci koronaviru. „V době, kdy vlády v celé Evropě začaly přemýšlet o propuštění lidí z vazeb, aby se zbavily těchto oblastí, kde jsou lidé uvězněni společně, a proto jsou více ohroženi, Bosna dělá pravý opak,“ zkritizovala vládu Sesarová.

EU ve středu (8. dubna) oznámila balíček podpory ve výši 15,6 miliard EUR pro cizí země zasažené pandemií koronaviru, přičemž 2,8 miliardy EUR je vyčleněno na výzkum, zdravotnictví a vodní systémy, což zahrnuje podporu rovného přístupu migrantů a uprchlíků ke zdravotnictví. Šéf zahraničních věcí EU Josep Borrell však potvrdil, že nejsou žádné nové peníze a že financování bude pocházet z přerozdělení stávajících prostředků a programů.

Členské státy EU se snaží přesídlit nejvíce zranitelné migranty z uprchlických táborů do hotelů, které jsou během pandemie v současnosti prázdné. „Nyní bychom měli provést okamžitou evakuaci nejzranitelnějších jedinců z těchto táborů, aby mohli být zajištěni v hotelových pokojích nebo bytech a nebyli nakaženi, pokud v těchto táborech vypukne virus,“ řekla komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová Deutsche Welle.

Jiný článek na tomto serveru se týkal financí ohledně koronaviru. Francie dle článku nevylučuje myšlenku vydání společného dluhu s ostatními zeměmi eurozóny. V případě veta Německem by pak prý Francie přemýšlela o založení koalice podobně smýšlejících zemí v této otázce. Francie podporuje myšlenku podpořit ty nejvíce zasažené země koronavirovou krizí, kterými jsou Španělsko a Itálie. Ty patří i mezi nejvíce zadlužené země.

Celý článek ZDE

Bývalý řecký premiér Alexis Tsipras nedávno uvedl, že ESM (Evropský stabilizační mechanismus) by mohl být ideálním mechanismem pro vydání velkého koronabondu vzhledem k jeho bonitě půjčit si za výjimečných podmínek. „Eurobond bez Německa a Nizozemska by rozhodně nebyl tak silný, ale nezapomeňme, že ostatní členské státy společně představují více než 2/3 HDP EU. Potřebují pouze vůli, aby se posunuly kupředu. Může to být také jediný způsob, jak se Evropa může pohnout kupředu,“ řekl.

Nizozemsko a Itálie jsou stále v rozporu s podmínkami spojenými s výpomocí ESM. Ačkoli souhlasí s nízkou podmíněností během koronavirové krize, Haag trvá na tom, že po skončení krize musí země provést reformy jako součást běžné výpomoci ESM. Na druhé straně, Řím usiluje o nulovou podmíněnost. Francie navrhla vytvoření fondu Corona, ale stále není rozhodnuto o tom, jak bude financován. Znění takového návrhu je zásadní vzhledem k tomu, že může znamenat vydání společného dluhu.

zdroj: parlamentnilisty.cz

loading...