Call Us Today! 1.555.555.555|info@yourdomain.com

BOURÁNÍ SOCIALISTICKÝCH MÝTŮ

Autor článku: |2020-11-23T11:49:50+02:0024. 11. 2020|Domov, zzz_Titulní zpráva|
K minulému dílu by se možná mělo připojit několik poznámek na účet těch socialistických nostalgiků, kteří v podivuhodné síle i 30 let po změně systému se slzou v oku vzpomínají na minulý režim, tak, jak dokazuje výzkum slovenských badatelů.
Do jisté míry by se to dalo pochopit u těch, kterým tehdejší režim zajišťoval nadstandardní životní úroveň oproti běžné populaci. Protože, co si budeme povídat, pro dělníky těch 40 let socialismu v podstatě nebylo žádným extra přínosem, spíše naopak. Jak už to kdysi dávno zpíval tuším Vláďa Merta: „…ti u soustruhů beztak dávno věděj svoje…, to je pro vás, byrokracie, s bílejma límečkama, která žereš ten svůj život jako ten umaštěnej bůček vstoje…“ čímž myslím nomenklaturní kádry, stranické a kariérní přicmrndávače, samozřejmě furťáky a zelené mozky všeobecně, policajty, estébáky a venkoncem i havíře a oceláře, kteří byli protežovanou společenskou vrstvou.

NÁKLON DOLEVA

Patrně bude nutné vzít v úvahu strukturu společnosti. Když se podíváme hodně dozadu, až ke vzniku republiky, zjistíme, že už tehdy nálady obyvatelstva konvergovaly významně k socialismu, [1] jako k daleko spravedlivějšímu režimu, než byl poněkud překotný nástup takzvaného „kapitalismu“ z důvodu vzniku průmyslové revoluce a rozvoje sekundárního sektoru (podle Marxova terminologického pojetí, než se tento novotvar začal používat, ten režim v podstatě ani neměl pojmenování; snad nejlépe by platil výraz: volná hospodářská soutěž, volný trh).

Už v letech 1919–20 dokumentuje Alois Rašín snahu Sněmovny přenášet velké množství úloh na centrální vládu a stát. Ve 20. letech evidujeme v Československu první pokus o komunistický puč (nezdařený a poměrně málo známý). Jen na okraj poznamenávám, že ministra dra Aloise Rašína zbaběle střelil do zad komunista Šoupal, kterýmžto zraněním ministr později podlehl († 18. února 1923).

Měšťanstvo či buržoazie (z franc. bourgeoisie) je označení sociální vrstvy měšťanů, čili plnoprávných obyvatel měst. V 19. století bylo měšťanstvo nejvýznamnější a také nejdynamičtější společenskou vrstvou, muselo však čelit požadavkům méně majetných a později i nemajetných obyvatel měst. Marxovi se buržoazie jevila jako jediná „třída“. Proto se „buržoazie“ stala pro dělnické hnutí a později i pro marxismus synonymem vrstvy boháčů a vykořisťovatelů a třídního nepřítele.

Více info na pravyprostor.cz

loading...